Kouzelná Ischie 2 - dobroty, kam se jen podíváš

 Když se člověk rozhodne poznávat nové kraje, je samozřejmostí, že se začne zajímat o to, co tam bude jíst. Jelikož jsem do Itálie jela poprvé, tak jsem nebyla výjimkou. Jak to teda dopadlo?

V den příjezdu jsem stravování z tamních zdrojů začala večeří. No, není důvod se divit. Jednak bylo potřeba dojíst zásoby z cesty a taky přece jen je hodně věcí, které se musí prozkoumat, než nastane čas řešit žaludek.

Varování: následující článek obsahuje obrázky jídla. Nedoporučuje se číst s prázdným žaludkem 😋

Mimoni útočí!!!

Jak už bývá zvykem, když se natočí film, který je trhák, nebo prostě nějakým způsobem tak jiný, až ho hodně lidí zbožňuje, se začnou projevovat charakteristiky oblíbených postav i v běžném životě.

Takže, tváře postav se objeví na tričkách, vyrábí se hry s jejich tématikou atd. Ale teď nemluvím o Pokémonech, kteří byli před několika lety takovou hitovkou, že každý musel něco mít s tou malou žlutou potvůrkou jménem Pikachu. I když i v dnešní době nalezneme i dospělý, kteří se s touto postavičkou tak ztotožnili, až je poznáme na první pohled.

Ne, dneska myslím jiná stvoření, která mají s Pikachu společnou jenom barvu. Tak schválně: jsou malí, žlutí a milují banány. Kdo je to?

Kočky, aneb brožura trochu jinak

Dneska jsem se rozhodla, že věnuju pár řádků stvořením, která mezi námi žijí. Nemyslím tím pejsky, o kterých je napsáno mnoho stran v mnoha knížkách. Jsou sice nejlepšími přáteli lidí, ale jsou tu i další zvířátka. Dnes mám na mysli kočky - zvířátka, o kterých se napsalo ještě víc knížek než o psech, ale pořád a stále se o nich dozvídáme nové a nové věci.

Již nějakou dobu jsem hledala na internetu informace, které jsou méně známé a které by měl každý milovník znát. Zde jsem vypíchla pouze pár bodů, jenž poukazují na inteligenci těchto námi vlastněných stvoření. Nebo vlastní ony nás?

 1. Jsou roztomilí a oni to vědí.
Jejich roztomilost je jejich největší zbraní. Stačí, když se na nás podívají, vykulí oči a lidi udělají první poslední, aby kočičky byly spokojené.

Prázdninové filmy

Nedávno jsem měla možnost vidět film Postradatelní 2. Je to výsledek toho, když se herci jako Arnold Schwarzenegger, Sylvester Stallone, Chuck Norris a Bruce Willis dají dohromady a natočí film s narážkami na své předchozí filmy.

Vtipných scének je tam poměrně hodně. Obzvlášť, když si uvědomíte, o čem ten film je. Mně to nedá, prostě se musím podělit o pár hlášek, které tam padly. Ovšem přepis toho co jsem viděla není to samé jako vidět celý film na vlastní oči. Tohle vás má jenom navnadit, aby jste se na toto dílo podívali.

Primošten

Prázdniny jsou v plném proudu, takže se nedivte, že zase napíšu něco o cestování.

Primošten. Pohled z terasy hotelu Zora.

Po několika měsících učení mučení, maturitě a přijímačkách se čas konečně doloudal k zaslouženému odpočinku u moře. Asi nikdo není překvapen, že budu vyprávět zážitky z Chorvatska.

Náš letošní cíl se jmenoval Primošten, městečko, který bych nazvala perlou mezi destinacemi, do kterých jsme kdy zavítali.

Veselé Vánoce

Tak tu zase po roce máme zase Vánoce... No, kdo by tuhle hlášku neslyšel? Řekla bych, že je to nejvlezlejší věta na celém světě. Ale co bych to byla za člověka, kdybych to na svém blogu neměla. Ovšem, existují i lepší způsoby jak někomu oznámit, že jsou Vánoce a pokud jste alespoň trochu kreativní, tak vám zcela jistě dojde, že mám na mysli BÁSNIČKU.

Ale vzhledem k tomu, že většina z nás skoro celý rok nějakým způsobem maká (a je jedno jestli v práci nebo ve škole), tak nakonec není ani čas vymyslet něco hezkého.

Nakonec všichni navštívíme nějakou internetovou stránku a něco najdete. Pak se to přepíše třeba do mobilu a hned je z toho nějaký nový hit. Ale vzhledem k tomu, že jsou Vánoce vám to všichni odpustí.

Teď budu pokračovat, tak čtěte pořádně. Víckrát to totiž nebudu opisovat:

Ahoj lidi,

jelikož už počasí u nás není moc dobré, odjíždím za sluníčkem.

Koneckonců, jak tak koukám na ten obrázek, jsem dospěla k jednomu závěru: I antropomorfní personifikace, jako Smrť, si dokáže užívat volna a hezkého počasí. Tak proč se k němu nepřidat.

Takže, hezký zbytek prázdnin!

Podgora

V Jižní Dalmácii leží malé městečko Podgora.Podgora se rozkládá pomalu po pobřeží.

Toto místo není tak známé jako Zadar nebo Dubrovník, je však ideálním místem pro odpočinek.

Všude jsou plážičky, kde se dá bez problémů koupat. Ráno si tam člověk lehne a odpoledne už může být spálený.

Den v Podgoře:

Divná polovina prázdnin

Prázdniny jsou v plném proudu.

Většina z nás se chystá, nebo už byla na dovolené někde v zahraničí.

I když se chystáte do teplých krajin, kde je modré moře a spousta mušlí i škeblí, tak vás může překvapit jediná věc, na kterou se často zapomíná - déšť.

Na jihu to jsou většinou jen ranní přeháňky. Zaprší a pak je vedro, že by se člověk nejraději zavřel do lednice. Přes den leží na pláži, v noci se prochází po oživlých ulicích, kupuje suvenýry a ochutnává delikatesy, které jsou pro tuto oblast typické.

Pak jdou spát, ráno se probudí a zase. Přeháňka, pláž a město. Je to monotónní plán na zhruba 10 dní, který se člověku zamlouvá.

Ovšem, někteří zůstávají doma, protože se jim nikam nechce jezdit nebo preferují české nádrže. Obvykle se na tento způsob dovolené hodí červenec. Bylo tomu v předloni, v loni, ale letos je to úplně jiné. Tento rok se příroda asi zbláznila. V nejteplejším měsíci v roce najednou začne pršet. Déšť sice vypadá jako záclona, ale je pořád vedro a pak začne svítit slunce, nebe je bez mráčků a je ještě větší vedro než bylo.

Takže to už vypadá jako by u nás, v mírném pásmu, byly monzuny. Taky byly nějaké zmínky, že se někde na Vysočině málem vytvořilo tornádo. Ovšem díky kopcům brzo zaniklo.

Jinak jsou všude záplavy (nebo alespoň byly). Voda byla všude. Ovšem, že se v ní nedalo koupat, protože byla špinavá . A když se počasí uklidnilo a řeky se vrátili do koryt,tak bylo týden hezky a pak zase začalo pršet. A bylo to tu znova.Nárazové větry, kroupy a tropický déšť.

Co se asi dalo celý červenec u nás v Čechách dělat?

Chvíli ležet někde u vody a užívat si teplý sluneční den. Pak se rychle zvednout a pelášit domů, protože začaly padat kroupy velký jako nehet u palce.