Měsíční kámen

Jak asi podle vás může vypadat takový měsíční Kámen?

Někdo to vůbec neřeší. Je to prostě šutr jako šutr. Jeden je z Měsíce, druhý třeba z Marsu. Jeden je růžový s žilkami, jiný černý.

Ale, protože je to u nás na Zemi už celkem běžný úkaz. Malý kousek se dá koupit i ve vybraných obchodech s kameny za dnes již slušnou cenu.

Ovšem pro ty, co jej ještě neviděli:

A je to tu zase!!

Kdo by to byl řekl, že prázdniny utekly až takhle rychle. Jako by nás neměli rády.

Teď zase začne to nudné chození do budovy, který by někdo nejraději vyhodil do povětří a opět asi to nejhorší – UČENÍ.

No jo, ale dospělí už se na to nemohou dočkat a už od začátku srpna dělají v obchodech akce na školní zboží.

To si rychle dětí uvědomí, že už je polovina prázdnin někde v nenávratnu a rychle si začnou odpočítávat, kolik času jim ještě zbývá. A poslední týden je to číslo opravdu smutný. 5, 4, 3, 2 atd. Poslední číslice jsou opavdu malé že?

A pak se už začínají těšit na další prázdniny nebo alespoň jeden den volna.

No nic. Čas se nedá ani urychlit ani zpomalit. Takže nám nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a dát se do boje, ve kterém stejně nakonec vítězíme.

Tak alespoň vykročíme tou správnou nohou a ve třídě uvidíme kamarády,o kterých jsme 2 měsíce ani neslyšeli.

Alespoň jedna věc, na kterou se můžeme těšit, ne?

Podgora

V Jižní Dalmácii leží malé městečko Podgora.Podgora se rozkládá pomalu po pobřeží.

Toto místo není tak známé jako Zadar nebo Dubrovník, je však ideálním místem pro odpočinek.

Všude jsou plážičky, kde se dá bez problémů koupat. Ráno si tam člověk lehne a odpoledne už může být spálený.

Den v Podgoře:

Divná polovina prázdnin

Prázdniny jsou v plném proudu.

Většina z nás se chystá, nebo už byla na dovolené někde v zahraničí.

I když se chystáte do teplých krajin, kde je modré moře a spousta mušlí i škeblí, tak vás může překvapit jediná věc, na kterou se často zapomíná - déšť.

Na jihu to jsou většinou jen ranní přeháňky. Zaprší a pak je vedro, že by se člověk nejraději zavřel do lednice. Přes den leží na pláži, v noci se prochází po oživlých ulicích, kupuje suvenýry a ochutnává delikatesy, které jsou pro tuto oblast typické.

Pak jdou spát, ráno se probudí a zase. Přeháňka, pláž a město. Je to monotónní plán na zhruba 10 dní, který se člověku zamlouvá.

Ovšem, někteří zůstávají doma, protože se jim nikam nechce jezdit nebo preferují české nádrže. Obvykle se na tento způsob dovolené hodí červenec. Bylo tomu v předloni, v loni, ale letos je to úplně jiné. Tento rok se příroda asi zbláznila. V nejteplejším měsíci v roce najednou začne pršet. Déšť sice vypadá jako záclona, ale je pořád vedro a pak začne svítit slunce, nebe je bez mráčků a je ještě větší vedro než bylo.

Takže to už vypadá jako by u nás, v mírném pásmu, byly monzuny. Taky byly nějaké zmínky, že se někde na Vysočině málem vytvořilo tornádo. Ovšem díky kopcům brzo zaniklo.

Jinak jsou všude záplavy (nebo alespoň byly). Voda byla všude. Ovšem, že se v ní nedalo koupat, protože byla špinavá . A když se počasí uklidnilo a řeky se vrátili do koryt,tak bylo týden hezky a pak zase začalo pršet. A bylo to tu znova.Nárazové větry, kroupy a tropický déšť.

Co se asi dalo celý červenec u nás v Čechách dělat?

Chvíli ležet někde u vody a užívat si teplý sluneční den. Pak se rychle zvednout a pelášit domů, protože začaly padat kroupy velký jako nehet u palce.

Všudybýlci

Jsou zde.

Jsou mezi námi.

Chodíme kolem nich každý den.

To o čem mluvím nejsou mimozemšťani, ale malé roztomilé potvůrky.
Dají se najít v tom nejmenším zapadákově, který znáte.